Systemický seminář: Systemické životní partnerství

Vzhledem k tomu, že spokojenost v životním partnerství výrazně koreluje s celkovou životní spokojeností, není od věci si popsat základní principy, které umožňují vytvářet, budovat, udržovat (a případně také ukončovat) dlouhodobé partnerské vztahy. Pojďte společně založit jedno fiktivní, modelové životní partnerství. Co a proč je dobré mít rozmyšleno před tím, než do nějakého vztahu vůbec vstupuju? Co je dobré nastavit a domluvit hned na začátku (i přes růžové brýle endorfinů), a co si třeba nechat na později? Co ve vztahu musí zůstávat stabilní, a co se naopak musí neustále měnit? A jak přemýšlet nad tím, když…

Máme za sebou třetí Systemický seminář, tentokrát na téma Systemické partnerské vztahy. A jaké to bylo? Příjemné a hluboké, a podařilo se vytvořit takovou atmosféru, že někteří účastníci dokonce něco o svých vztazích vyslovili nahlas poprvé v životě. A o čem šla řeč? Tak například:

• Jaký je pro nás smysl partnerských vztahů a proč do nich vlastně vstupujeme? Chceme se přes ně sebepotvrzovat? Nebo si přes ně něco kompenzujeme? Nebo o nic nejde, prostě jen podléháme sociálnímu tlaku a od vztahu neočekáváme vlastně nic? Smysl je dobré reflektovat, protože bude ovlivňovat celou podobu vztahu...
  
  
• Jaké jsou naše vztahové teorie, tedy hluboká přesvědčení (pravdy, axiomy, dogmata...) partnerských vztahů se týkající? Protože např. teorie, že vztah musí naplňovat 100% mého dalšího života způsobí, že už ani minutu nebudu sám, a že na koníčky a záliby, které životnímu partnerovi nebudou vonět, můžu leda tak rezignovat...
  
  
• Že ve vztahu můžu vůči druhému pracovat jen na úrovni nabídek a žádostí, a musím být připraven jak na jejich přijetí, tak odmítnutí - obojí je v pohodě. Cokoliv tvrdšího než nabídky a žádosti už je v partnerském vztahu mimo naše oprávnění a může být (a bývá) vnímáno jako nepřiměřený tlak, manipulace, vydírání, řízení, zahánění do kouta...
  
  
• Jaké jsou systémové dohody ve vztahu a čeho by se vlastně měly týkat? Na vztah už totiž lze pohlížet jako na sociální systém, a systémové dohody by tedy měly reflektovat funkce sociálního systému. Jaké? Například jak je zajištěna neustálá změna prvků (nových společných témat, nových možností trávení volného času), jak vztah optimalizuje (rituály, kdy přes reflexi vztahu dochází k více či méně klíčovým úpravám) apod.
  
  
• A jak je to s provozními dohodami a proč provozní dohody fungují až v okamžiku, kdy vše výše popsané ladí? Jaké jsou indikátory toho, že sebelepší provozní dohoda prostě nemáš šanci být úspěšná? A jak přistupovat k záležitostem, která jsou minimálně pro jednoho partnera tabu?

Jak vidíte, žádné jednoduché návody, postupy, šablony, ale naopak spousta principů, modelů a od všech zúčastněných taky tipů a triků z vlastní praxe.

Provokující, rozšiřující, inspirativní - takové jsou Systemické semináře. V prosinci nás čeká čtvrtý, zaměřený na úzkosti a strachy, a je tu pro ty, co se nebojí, i pro ty, co se bojí...