Nevíte co dělat dřív? Zaměřte se na cíl

24. 03. 2020Petr HložánekTipy a triky

Rozkaz zněl jasně, „muž bez roušky“, teda vlastně „muž s brašnou“ nesmí projít. Vzpomínáte? Nu, neprošel. Má obvyklá replika, kterou dobře znají účastníci našich manažerských výcviků. A proč ji říkám? Často se totiž stává, že pracujeme na něčem, co ke konci nenaplní naše či šéfovo či partnerovo či doplňte dle libosti očekávání. A pak se vztekáme, obhajujeme, jsme smutní, znechucení, rezignovaní. Magický trojúhelník, který nabízí řešení nebo alespoň ulehčení, jsem si pojmenoval podnět - cesta - cíl. 

Věc se má tak. Ten „rozkaz“ je vlastně cesta, někam vede, něco má zařídit. Pokud nevíte co, je docela riskantní po ní jít. Pod čarou - „to je přece jasný“ vlastně znamená, že nevíte, snad tušíte. Může to vyjít, pokud dobře znáte kontext. Například jste schopni odhadnout, co šéf chce, když říká „připrav mi podklady“. Pořád je to ale jen odhad, a tak se vám čas od času stane, že se při odevzdání dozvíte, „že přece říkal podklady, a ne tuhle slátaninu“. Jít po cestě a neznat cíl je prostě riskantní.

Ještě komplikovanější je to s podnětem. Jistě se vám stalo, že třeba na poradě někdo přijde s dobrou myšlenkou (a myslím opravdu dobrou). Začnete jí rozpracovávat, a po dvou hodinách zjistíte, že nemáte nic, jen tucet „dobrých nápadů“ a žádné řešení, pro které jste poradu svolávali. Nebo doma: partnerka si postěžuje, jaké to měla v práci těžké, a vy jí v dobré víře poradíte. Výsledek? „Proč mě pořád poučuješ, myslíš si, že jsem úplně neschopná?“. Naskočili jste si na podnět a reakce na sebe nenechala dlouho čekat.

Co nemá jasně vydefinovaný výstup - tedy to, „k čemu to bude, až to bude“ – je vlastně neřiditelné. A proč o tom mluvím zrovna v této době? Asi nasnadě. No a pokud jste pod velkým tlakem, nevíte kam dřív, vše se mění ze dne na den, těžko se cokoliv predikuje a od vás se očekává rychlé rozhodování, mnohem snáze naskakujeme na podněty a vyrážíme po první cestě, která je po ruce.

To, co nabízím zejména v dnešní hektické situaci, je vždy se zastavit a věnovat chvíli vydefinování si cíle. Teprve pak hledat cestu. Nemusí to zabrat mnoho času. Třeba se jen partnerky zeptat: „Slyším, že to máš těžké. Jak ti můžu pomoct?“ A hned víte, že potřebuje podporu, pohladit po tváři místo rad a řešení. Nebo na začátku porady definovat, s čím a za jak dlouho musíte odejít, a teprve pak hledat nápady a řešení. Patrně jste slyšeli kouzelnou formulku SMART - cíl musí být specifikovaný, měřitelný, akceptovatelný, realistický a termínovaný. Otřepané, nicméně funkční. Takže pokud nevíte co dříve, zeptejte se sami sebe, zda vlastně víte, jaký máte cíl.



Zboží bylo přidáno do košíku

Managering na dálku v době karantény